Architekt Bohumil Bareš a jeho sakrální stavby
Poválečné období výstavby a úprav evangelických objektů je spojeno především s působením architekta Bohumila Bareše. V letech 1949 až 1951 byl předsedou kazatelské stanice v Praze-Dejvicích, od té doby začíná i jeho působení jako projektanta úprav starších sakrálních prostor, jejich rekonstrukcí i adaptací objektů pro sakrální účely. Výjimečně (podle finančních i politických okolností) měl možnost navrhovat sakrální novostavby. V roce 1949 navrhl sborový dům v Ratiboři. V roce 1950 navrhl Milíčovu modlitebnu s věží v Praze-Malešicích a v roce 1952 modlitebnu v Bystřici nad Perštejnem, ale k její k realizaci podle jeho projektu nedošlo. V letech 1950–52 byl podle jeho návrhu postaven dřevěný kostel v Rožnově pod Radhoštěm.
MILÍČOVA MODLITEBNA V PRAZE 10, MALEŠICÍCH
Milíčova modlitebna je sakrální stavba stojící na nároží ulic Rektorská a Na Universitním statku v Praze 10–Malešicích. Je ve vlastnictví Českobratrské církve evangelické. Budova je pojmenovaná podle českého kazatele ze 14. století Jana Milíče z Kroměříže.
Vznik a postupný zánik budovy
Architektem budovy z roku 1950 byl Bohumil Bareš. Modlitebna byla v provozu do začátku 80. let 20. století, kdy byla kvůli špatnému stavu budovy, malému počtu věřících a dostatečnému množství evangelických sborů v okolí uzavřena. Až do roku 2005 byla v majetku Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Praze 3 - Jarov, od kterého jí za 2,7 milionu Kč vykoupila centrála církve.
V současné době církev připravuje zboření modlitebny. Na jejím místě má vyrůst kolej studentů Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Projekt však byl dočasně zastaven kvůli tomu, že na něj není dostatek peněz. Ty církev očekávala poté, co by došlo na dlouho připravované vyrovnání státu s církvemi. Alternativou k výstavbě koleje je „investiční využití pozemku“, tj. zřejmě jeho prodej.
Obšanské sdružení Kaple Rektorská se pokouší všemi zákonnými prostředky
tomuto nedomyslenému záměru zabránit, objekt zrekonstruovat
a provozovat v něm Společensko-kulturně-duchovní centrum KAPLE.
EVANGELICKÝ KOSTEL V ROŽNOVĚ POD RADHOŠTĚM
O zbudování kostela či modlitebny pro kazatelskou stanici v Rožnově pod Radhoštěm se uvažovalo od r. 1928, kdy byl pro budoucí stavbu zakoupen pozemek. K projektu se církev vrátila až po II.světové válce.
Po mnoha úpravách původních plánů byla nakonec v dubnu 1952 povolena stavba samostatně stojícího dřevěného roubeného kostela podle návrhu architekta Bohumila Bareše. Kostel byl dokončen a posvěcen 5. července 1953.
Rožnovský evangelický kostel je roubená stavba obdélníkového půdorysu s polygonálním přístavkem přiléhajícím k pravoúhlému závěru zbudovaná na podezdívce z pískovcových kvádrů. Sedlová střecha se štíhlým jehlanem na hřebeni a s protažením neseným dřevěnými pilíři po celém obvodu je kryta šindelem. Do kostela se vstupuje čtyřkřídlými dveřmi v ose průčelí. Předsíň je oddělena od kostelní lodi prosklenou stěnou, v níž jsou prosklené čtyřkřídlé vstupní dveře. Vnitřní prostor kostela má dřevěný strop s přiznanou konstrukcí vazníků obložených dřevem. Je osvětlen trojdílnými bočními okny a pásem vikýřových oken ve střeše. Závěr presbytáře tvoří vpadlina s obloukovým zakončením s klenákem, zdobená malovaným textem apoštolského vyznání víry a bratrským symbolem beránka. Autorem výzdoby je Jiří Zejfart. U stěn z modřínového dřeva jsou vestavěné lavice na kamenných pilířích. Kruchta kostela má mírně konvexně vypjatou předprseň tvořenou dřevěnými sloupky.Je to jedna z mála církevních staveb zbudovaných v padesátých letech 20. století. Součástí pozoruhodného architektonického řešení je dřevěný interiér s kazatelnou, stolem Páně a lavicemi, i zastřešené oplocení areálu se vstupní brankou. Celý komplex byl vytvořen s maximálním citem pro charakter a tradice regionu. Proto byl kostel s celým areálem prohlášen v roce 1995 za nemovitou kulturní památku. Je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod evidenčním číslem 10290.
Kostel Českobratrské církve evangelické, Chotěves
